V určitou chvíli rodiče (především matky) začne děsit představa, že jim jejich děti brzy vyletí z hnízda a oni zůstanou sami. Jenže dítě se přehoupne přes maturitu, vysokou, najde si zaměstnání a stále žije s nimi. Současný trend opravdu nahrává co nejdelšímu využívání pohodlí a bezpečí domova – toho, čemu jsme si vykli říkat mama hotel.
Kdy je správný čas zabalit si své osobní věci, rozloučit se s rodičovskou péčí a odstěhovat se do prvního samostatného bydlení?
Jde to snáz, když jste už bydleli na koleji
Jestliže jste během studií bydleli na koleji nebo dokonce na internátu, samostatné bydlení přijde velmi brzy po dokončení studií. Někdy, hlavně ve velkých městech, se místo ubytování na koleji volí společný pronájem bytu, který pak často slouží k bydlení i po škole.
Potomci, kteří odcházejí na studia dál od domova, jsou samostatnější a s odstěhováním od rodičů nemají takový problém. Stejně tak rodiče si na jejich odchod zvykají postupně.
Když to matky nedokážou
Některé ženy, často jde o osamělé matky, které celý svůj život podřídily výchově svého jedináčka, začnou trpět syndromem opuštěného hnízda. Už jen při pomyšlení, že jejich dítě odejde z domova, se jim dělá až fyzicky zle a svými záchvaty vydírají potomka, který by už rád žil sám a po svém.
V takovém případě je odchod sice složitý, ale nezbytný. Je důležité, abyste odcházeli v dobrém a co nejčastěji se navštěvovali, nicméně na vlastní život máte právo a i matky si nakonec zvyknou, že si chcete zařídit vlastní byt.
Všude dobře, doma nejlíp
Nechce se vám od maminky, protože ona se o vás stále tak dojemně stará? Jestliže jí její péči kompenzujete a přispíváte na chod domácnosti, není na tom nic špatného.
Druhá stránka věci je ale fakt, že i rodiče mají poté, co jejich děti odrostou, nárok na svůj klid a život podle svých představ bez nutnosti ohlížet se na dospělé potomky v domácnosti.
Jestliže jste schopni se o sebe postarat, máte svůj příjem a třeba i partnera, je čas přestřihnout pupeční šňůru a vydat se do světa.