Jedni vysávají denně, druzí jednou za měsíc a někdo jen tehdy, když má přijít návštěva v bílých ponožkách. Pravda je ale někde uprostřed. Frekvence vysávání totiž nezáleží jen na tom, jak čistotní jste, ale hlavně na tom, jak žijete, s kým žijete a kde žijete. Protože rozdíl mezi bytem se psem, otevřeným balkonem a dvěma dětmi versus garsonkou jednoho člověka bez bot je propastný.
Proč se prach objevuje i po úklidu
Zní to jako kletba, ale prach se tvoří pořád. I když nikdo nechodí, nevětrá a byt vypadá jak z katalogu. Většina prachu totiž nevzniká z venku, ale zevnitř. Pochází z odumřelé kůže, vlasů, textilií, drobných zbytků jídla, pylu nebo mikroskopických částic, které poletují vzduchem.
A právě proto nestačí vysávat „když to vypadá špinavě“. Prach se drží v koberci, mezi parketami i na nábytku. Když ho necháte dlouho, začne fungovat jako prašný filtr, který uvolňuje alergeny pokaždé, když projdete kolem. Vědci spočítali, že průměrná domácnost vytvoří zhruba 1,5 kilogramu prachu za rok na každých 10 m². Takže i v dokonale uklizeném bytě se má pořád co vířit.
Jak často tedy vysávat
- Každodenní vysávání má smysl, pokud máte zvíře, malé děti nebo alergika. Srst, chlupy, drobky a prach se totiž usazují extrémně rychle. V takovém případě stačí rychlé projetí frekventovaných míst, ne celý generální úklid.
- Dvakrát týdně by měli vysávat ti, kdo bydlí v bytě s běžným provozem. Žádná zvířata, ale běžné nošení bot, otevřená okna a textilie všude kolem.
- Jednou týdně stačí pro malé domácnosti bez mazlíčků a koberců. I tam je ale potřeba čas od času vysát gauč, rohy, matrace a lišty, kde se prach drží nejvíc.
Největší chybou je spoléhat se na pocit. To, že je podlaha vizuálně čistá, neznamená, že na ní nic není. Prach se usazuje rovnoměrně a část z něj není vůbec vidět.
Jak vysávat, aby to mělo opravdu efekt?
Základem je dobrý filtr a čistý vysavač. Když je filtr zanesený, prach se vrací zpět do vzduchu. U vysavačů s HEPA filtrem je ideální ho měnit nebo alespoň čistit každé tři měsíce. Koberec by se měl vysávat pomalu, ideálně dvakrát po sobě z různých směrů. První tah zvedne vlákna, druhý vytáhne prach zespodu.
Důležitá je i rychlost pohybu. Čím pomaleji jedete, tím víc prachu se skutečně nasaje. U tvrdých podlah stačí rychlejší tempo, ale u textilií a koberců platí, že kdo spěchá, vysává jen povrch.
Nezapomínejte ani na místa, která se běžně vynechávají. Pod postelí, kolem nočních stolků, pod gaučem, kolem topení a v rozích. Právě tam se prach drží nejvíc a pak se rozvíří při každém průvanu.
Jak si ulehčit práci a vysávat chytře
Pokud máte velký byt, vyplatí se vysavač rozdělit podle zón. Například pondělí obývák, středa ložnice, pátek chodba a kuchyň. Nebudete toho mít plné zuby a zároveň udržíte čistotu průběžně.
Robotické vysavače nejsou zázrak, ale jako denní údržba fungují skvěle. Jen je potřeba jednou týdně ručně vysát rohy, kam se robot nedostane. Pomáhá i vlhký hadřík na prach po vysávání, protože část jemného prachu se ve vzduchu víří ještě několik hodin. Krátké větrání po úklidu pak udělá zázraky.
Když se vám po vysávání začne do pár hodin prášit zpět, nebo když máte pocit těžkého vzduchu, je to jasný signál. Stejně tak, pokud se v bytě drží zápach, i když jste uklidili, nebo když se na površích objevuje jemný šedý film. Prach se dá přehlédnout, ale tělo ho pozná. Svědění očí, ucpaný nos, časté kýchání, to všechno může být důsledek prašného prostředí.
Vysávání není jen o vzhledu, ale hlavně o zdraví. Kdo vysává pravidelně, má nejen čistší byt, ale i čistší vzduch. A to se počítá víc než lesklá podlaha.
Nestačí, aby vysavač hučel. Musí mít plán, čistý filtr a ruce, které ho berou vážně. A když ho vezmete do ruky s rozumem, klidně vám půlhodina týdně nahradí tři hodiny nervů o víkendu.
Zdroje textu: cleanipedia.com, thespruce.com
Zdroj foto: www.freepik.com