Každá země má svoje zvláštnosti, které jsou pro místní úplně normální, ale pro nás spíš kuriozita. Zatímco my řešíme, jestli se vyplatí mít sušičku nebo jak často větrat, jinde ve světě už mají dávno svoje osvědčené rituály. Některé stojí za to zkusit – nejen proto, že fungují, ale taky proto, že dělají domov příjemnější.
Japonsko: když se dům nadechne
Ráno v Japonsku nezačíná kávou, ale otevřenými okny. A to klidně i tehdy, když je venku deset stupňů pod nulou. Japonci věří, že krátký proud čerstvého vzduchu probudí celý dům i jeho obyvatele. Nejde přitom jen o hygienu – je to trochu i o symbolice. Vzduch má odplavit stagnaci a pustit dovnitř novou energii.
Další zvláštnost? Zouvaní. Boty se nechávají v předsíni, doma se chodí v pantoflích, do koupelny pak ještě v jiných. Trochu komplikované, ale perfektně to udržuje pořádek.
Skandinávie: světlo místo dekorací
Na severu je půl roku tma a půl roku šero. Není divu, že tamní domy fungují jako malé továrny na světlo. Velká okna, žádné těžké závěsy, hodně bílých stěn a lampy na každém kroku. Skandinávci nepovažují světlo jen za praktickou věc, ale za způsob, jak se nezbláznit z dlouhé zimy.
Dánové si také vytvořili vlastní pojem hygge, který už je známý také u nás – útulná atmosféra, která stojí na teplém světle a klidném prostředí. Místo jedné ostré žárovky u stropu raději deset menších lampiček po místnosti.
Itálie: prádlo, které patří na ulici
Když se projdete úzkými italskými uličkami, nejspíš vám padne do oka něco, co by u nás působilo zvláštně: prádlo pověšené venku, často přímo mezi domy. Italové sušičku moc nepotřebují – slunce a teplý vzduch se postarají o vše. Navíc prádlo díky tomu voní tak, jak žádná aviváž nedokáže.
Pro místní je to úplně normální, nikdo se nepozastavuje nad tím, že v ulici visí barevná trička nebo prostěradla. Je to prostě součást života.
Francie: kuchyň není o velikosti
Francouzské byty se málokdy chlubí obrovskými kuchyněmi s americkými lednicemi a desítkami skříněk. Přesto právě kuchyň bývá srdcem domova – místem, kde se potkává rodina i přátelé. Důležité přitom není, kolik máte metrů čtverečních, ale jak je umíte využít. Francouzi často sází na minimalistické vybavení: pár opravdu kvalitních nožů, dobrý hrnec na polévku nebo dušení a pevná litinová pánev, která vydrží celý život.
Namísto skříněk přeplněných spotřebiči, které se použijí dvakrát do roka, upřednostňují to, co má smysl každý den. V malém prostoru se totiž nevyplácí hromadit zbytečnosti – pořádek a jednoduchost jsou klíčem k pohodlí.
Stejně tak je pro Francouze typické, že neplní mrazák zásobami na půl roku. Raději si zajdou několikrát týdně na trh nebo do malé pekárny za rohem.
Mexiko: dům plný barev a rodiny
Mexické domácnosti bývají živé, hlučné a barevné. Pro místní není domov jen prostor k bydlení, ale hlavně místo setkávání celé rodiny. Často tu bydlí několik generací pohromadě. Kuchyně proto nebývá jen místem vaření, ale centrem celého domu. Vůně čerstvých tortill, fazolí a chilli papriček se line až na ulici a u stolu se sejde i deset lidí najednou.
Zajímavý je i vztah k barvám. Mexičané se nebojí odvážných kombinací – sytě modré zdi, oranžové kachličky, pestrobarevné ubrusy. Všechno dohromady vytváří atmosféru, která působí radostně a energicky. Oproti našim neutrálním interiérům to může působit divoce, ale pro ně je to přirozené prostředí, kde se cítí doma.
Domácnost není soutěž, kdo má víc spotřebičů nebo kdo uklízí častěji. Je to spíš taková malá laboratoř, kde si každý může zkoušet, co mu sedí. Někdo najde klid u vůně čerstvě usušeného prádla, jiný potřebuje k životu hromadu světla a další nedá dopustit na svůj oblíbený nůž v kuchyni.
A možná právě v tom je to kouzlo – že si z různých koutů světa vezmeme maličkosti, které nám zpříjemní každodennost. Protože domov není o tom, co říkají příručky, ale o tom, aby se v něm dobře žilo vám.
Zdroj textu: https://mindfulmornings.club/, https://margieinitaly.com
Zdroj foto: www.freepik.com