Od koberečků do koupelen, různých předložek a běhounů až po koberce do celých místností oceníme jednak jako dekoraci ale především, že v zimním počasí nepropouští chlad. Někdo na koberce nadává a jiný na nich doslova „ ulítá“. Teda ne, že by na nich létal jako Aladin ze známé pohádky ale zkrátka, nedá na koberce dopustit. Co je to vůbec ten koberec? A odkud se vzal?
Především jsou to textilie, kterým se pokrývají podlahy nebo stěny. Rozlišujeme ručně nebo strojově tkané koberce. První zmínky o koberci, pochází z pozdního neolitu, ( mezi 9. – 7.tisíciletím před n.l.) Nejstarší koberec světa nalezl díky náhodě ruský archeolog Rudenko v roce 1949 v údolí Pazyrzyk v jihosibiřském pohoří Altaji. Koberec byl o velikosti čtyř metrů čtverečných. Jeho stáří se odhaduje na 2500let. Koberec byl nalezen v hrobce skytského náčelníka, která byla brzy po zbudování hrobky, vykradena. Zloděje však nezajímal ani náčelník-ani koberec. Hrobka zůstala otevřena, a proto jí zaplavila voda, která zmrzla na led. Díky tomu, koberec přežil. Tento koberec je vázaný jemnými symetrickými uzlíky. Z barev převažují červená a zlatožlutá.
Ručně vázané koberce mají své místo v historii, jako jsou malby či ruční výroba nářadí a nádobí. Většinou se toto umění, předávalo z generace na generaci.
Od konce 11.století až do konce 13.století se rozšiřoval obchod mezi Orientem a Evropou. Ve 14.století se centrem obchodu v Evropě stávají Benátky. V 15.století již nenakupují koberce jen panovníci ale i šlechta. Nejstarší koberce dovezené do Evropy pocházejí z Malé Asie. Koberce již od pradávna, představují znamení luxusu.
Koberce přežili celá tisíciletí a ještě v dnešní době se u mnohých z nás těší velké oblibě. Moderní koberce jsou dnes k dispozici v mnoha různých vzorech, barvách a tvarech. Od kulatých, hranatých až přes tvar listu či ryby. Do kuchyně nejspíš koberce moc praktické nebudou ale v místnostech, kde tlumí zvuky a zateplí, budou určitě ne jen praktické ale rovněž skvělým designovým doplňkem.