Zhruba od konce června začíná na zahradě období, kdy dozrává jeden druh ovoce a zeleniny za druhým. A často i několik druhů společně. Právě to se dá využít k tomu, abyste si část úrody zavařili na zimu. Kompoty, marmelády a nakládaná zelenina jsou prostě domácí vždycky lepší.
Zavařování neboli sterilace je konzervování potravin teplem. Díky vyšší teplotě se v uzavřených sklenicích zničí mikroorganismy, díky nimž by se potraviny mohly zkazit. Je dobré vědět, že pokud zavařujeme ovoce, případně zeleninu v kyselém nálevu, stačí je konzervovat při nižších teplotách (pod 100 °C), zeleninu bez nálevu nebo třeba maso musíme sterilovat při teplotě nad 100 °C.
Způsoby zavařování
Než se pustíme do samotného zavařování, není od věci si říct, jak na to. Díky pokročilým technologiím v současných kuchyních se už dávno nemusíme spoléhat jen na hrnec s vodou a vlastní odhad. Dnešní hospodyňky na zavařování používají možná i trochu překvapivé způsoby.
Elektrický zavařovací hrnec s termostatem
Stačí mu jen přívod elektřiny a o všechno se postará sám, vy nemusíte nic hlídat, ani požadovanou teplotu. Jen do něj naskládáte pevně uzavřené sklenice a nastavit požadované podmínky.
Trouba na pečení
V tomto případě je jedno, jestli je na plyn nebo na elektřinu. Na vyšší plech naskládáte sklenice s kompoty nebo jiné zavařeniny, do něj nalijete asi do 2 cm výšky vodu a dáte ho do spodní části trouby. Je dobré ji nejprve předehřát na 150 °C a po 5 minutách ji stáhnout na 95 °C.
Mikrovlnná trouba
Hodí se když zavařujete úrodu postupně po skleničkách. Možná vás překvapí, že víčka, jimiž se sklenice zavírají jsou z materiálu, který mikrovlnce nevadí, i když správně do ní nic kovového nepatří. Jedna sklenice o objemu 720 ml je sterilovaná při výkonu 850 W za 5 minut, při 700 W za 6 minut.
Myčka na nádobí
Jestli máte úrody hodně a chcete ušetřit práci se zavařením většího množství sklenic, je myčka na nádobí ideální. Postavte do ní sklenice všude, kam se vejdou a spusťte program s vyšší teplotou (alespoň kolem 60 °C). Pokud zavařujete měkké ovoce, marmelády či přesnídávky, asi po hodině myčku vypněte. U tvrdší zeleniny (okurky, cibulky, květák) můžete nechat program dojet do konce.
Jaké druhy zavařenin můžete z úrody vytvořit
Podle způsobu zpracování a především s ohledem na druh ovoce můžeme si doma připravit:
- Kompoty – na ně se hodí tvrdší a méně zralé ovoce. Zavařujeme je celé nebo rozpůlené (a vypeckované) ve sladkém nálevu.
- Marmelády a džemy – ovoce rozvaříme s cukrem a konzervantem (kyselina citronová) do husté směsi. V případě džemu je to šťáva vylisovaná z ovoce s cukrem a přidaným pektinem či agarem pro zhoustnutí.
- Přesnídávky (pyré) – dělají se hlavně z jablek, ty ale můžete pro chuť kombinovat i s jinými druhy ovoce.
U konzervování zeleniny se dají použít obecně tři metody:
- Pickles – naložení celé zeleniny nebo přiměřených kusů (květák, řepa a další druhy se obvykle krájí) do sladkokyselého kořeněného nálevu. Sem patří i oblíbené kyselé okurky.
- Čalamády – několik druhů zeleniny nakrájené na drobnější kousky – plátky, které se smíchají se solí, octem, olejem a kořením. Často se do něj zpracovává zelí nakrouhané najemno, okurky, cukety, papriky, cibule, mrkev, celer a další. do čalamády se mohou přidat i houby.
- Kvašení zeleniny (kimchi) – u nás se tradičně nechává kvasit pozdní zelí a přerostlé okurky nakládačky. Nechat projít mléčným kvašením ale můžete i jiné druhy zeleniny, případně směs více druhů. Vykvašenou zeleninu můžete buď nechat v láku (obvykle ve větší nádobě) k okamžité konzumaci, nebo ji přendat do menších sklenic a sterilovat pro pozdější využití. Kvašená zelenina je pro lidský organismus významným zdrojem probiotik, proto ji rozhodně vyzkoušejte.
Zdroj: decodoma.cz, Wikipedie, foto: Pixabay