V zimě stačí jeden prací den a obývák už není tak úplně obývák, ale spíše improvizovaná sušárna. Prádlo zde sice postupně uschne na nebo u topení, jenže do vzduchu se při tom dostává voda, která pak nemá kam zmizet. Zkusili jsme proto na několik týdnů přestat sušit prádlo na topení a sledovali, co to udělá s vlhkostí v bytě, pocitem tepla i spotřebou energie.
Kam zmizelo prádlo?
První změna byla praktická a poněkud otravná. Prádlo jsme místo radiátoru přesunuli na klasický sušák a postavili ho do místnosti, kde se dalo pravidelně větrat. U radiátoru jsme ho nenechávali ani částečně, protože právě teplo z topení sušení výrazně urychluje. Mokré prádlo přitom do interiéru uvolňuje vodu bez ohledu na to, jestli visí na topení nebo na sušáku. Rozdíl ale spočívá především v rychlosti. Na teplém radiátoru schne rychleji, takže se voda dostává do vzduchu intenzivněji.
Po několika praních to poznáte i bez vlhkoměru, protože se okna začnou rosit, vzduch působí těžším dojmem a na parapetu se ráno objeví drobné kapky. To už není jen kosmetická nepříjemnost, ale dlouhodobě vysoká vlhkost vytváří příznivější podmínky pro vznik plísní.
Vlhkost šla dolů, ale rozhodovalo větrání
Když jsme prádlo přestali sušit přímo na topení, největší rozdíl nepřineslo samotné přemístění sušáku, ale podstatnější bylo, co jsme udělali s vodou, která se z prádla odpařila. Místnost se musela pravidelně vyvětrat, jinak jsme problém pouze přesunuli z radiátoru na sušák.
Při sušení prádla v interiéru se do vzduchu uvolňuje poměrně velké množství vody, takže pokud ji neodvedete ven, zůstává uvnitř. A věřte, že krátké intenzivní větrání je lepší než neustále pootevřené okno. V zimě stačí na několik minut otevřít okno dokořán a potom ho zase zavřít, stěny a nábytek se přitom nestihnou výrazně ochladit.
A co účet za topení?
Tady přišlo největší překvapení. Přestat sušit prádlo na radiátoru neznamená, že topení najednou spotřebuje dramaticky méně energie, protože radiátor primárně vytápí místnost. A když přes něj přehodíte mokré tričko, část tepla navíc využijete k odpařování vody, ale samotné sušení není hlavní položkou vašeho účtu za vytápění.
Naopak může vzniknout jiný problém. Jestli kvůli sušení prádla potřebujete častěji a déle větrat, část tepla jednoduše uteče ven. Proto není dobré mít v zimě okno otevřené celé dopoledne jen z toho důvodu, aby se z pokoje dostala vlhkost. Krátké a intenzivní větrání je praktičtější.
Ještě větší rozdíl nastává u domácností, které používají elektrický přímotop nebo jiný způsob vytápění přímo v místnosti. Tady může mít způsob využívání tepla na spotřebu výraznější vliv. U centrálního vytápění ale samotné rozhodnutí „prádlo už na radiátor nedám“ účet obvykle dramaticky nezmění.
Co je dobré změnit v zimě?
Největší problém tedy není samotný sušák, ale je to kombinace velkého množství mokrého prádla, vysoké vlhkosti a nedostatečného větrání. Pokud nemáte sušičku, neznamená to, že musíte v zimě každý večer chodit kolem sušáku jako kolem překážkové dráhy, často pomůže prádlo před sušením pořádně vyždímat, nepřeplňovat sušák a nechat mezi jednotlivými kusy dostatečný prostor.
A hlavně sledujte vlhkost. Ideální hodnota v bytě se obvykle pohybuje přibližně mezi 40 a 60 procenty, takže pokud vám vlhkoměr pravidelně ukazuje hodnoty kolem 70 procent a více, není problém jen to, že se vám rosí okna, ale dlouhodobě vysoká vlhkost už může přispívat ke vzniku plísní.
Zdroj foto: freepik.com
Zdroje textu: epa.gov, energy.gov, who.int