Zelené střechy se objevují stále častěji jako výrazný estetický prvek stavby s mnoha užitečnými funkcemi. Především je třeba upozornit na to, že hlavně ve velkých městech jsou významným zdrojem kyslíku. Zeleň navíc umí ochladit okolní prostředí, takže jsou v létě v rozpálených ulicích neocenitelné. Jaké další výhody a nevýhody mají zelené střechy ve srovnání s klasickými taškovými?
Výhody zelené střechy
Kromě toho, že produkuje kyslík, umí naopak zadržovat oxid uhličitý a další škodliviny ze vzduchu, filtruje částice prachu a zabraňuje jeho víření. Zelená střecha také funguje jako tepelná a zvuková izolace, čímž majiteli snižuje náklady na topení nebo v létě na klimatizování vnitřních prostorů. Dokáže minimalizovat výkyvy teplot mezi dnem a nocí, stejně tak kolísání vlhkosti. V neposlední řadě zachytáváním dešťové vody odlehčuje kanalizaci.
A samozřejmě má i ekologické a estetické klady, například se stává domovem mnoha druhů hmyzu. Pro majitele samotné jsou skvělým relaxačním místem i uprostřed rušného velkoměsta. A pokud chcete, můžete si klidně na střeše pěstovat vlastní zeleninu nebo ovoce.
Zelená střecha má i nevýhody
Realizace zelené střechy je lákavá, ale počítejte s tím, že je přece jen náročná z hlediska konstrukce.V první řadě je nezbytná dokonalá hydroizolace. Bez ní je jen otázkou času, než začne vláha prosakovat do domu. Zelená střecha se skládá z několika vrstev, je tedy mnohem těžší, než běžná střešní krytina. Nezbytně tedy vyžaduje dostatečně silnou nosnou konstrukci. Je pochopitelně finančně nákladná oproti střechám s klasickou střešní krytinou.
Jestliže si na střeše pořídíte zahrádku, musíte také počítat s častější údržbou, než je tomu v případě klasické.
Přesto je zatravňování střech přínosnou aktivitou, protože mají z hlediska životního prostředí hodně důležitou funkci. Kdyby bylo ve městech jen asi 5% zelených, vzduch velkoměst by se vyčistil.