Řapíkatý celer se pěstuje pro stonky. Samozřejmě při jeho sklizni zužitkujeme i listy, jsou to ale křehké šťavnaté stonky, kvůli kterým se do pěstování řapíkatého celeru pouštíme.
V našich zemích jsme tradičně zvyklí na bulvové odrůdy celeru, ten řapíkatý je stále ještě novinkou. Jeho chuť je jemnější, přidává se do salátů i do teplých jídel, jeho zastánci ho s oblibou křoupají jen tak, maximálně namočené v nějakém dipu. Zkuste si ho vypěstovat na zahrádce, určitě se u vás zabydlí.
Celer je lepší předpěstovat
Řapíkatý celer sice můžete sít rovnou na záhon, je ale lepší si ho nejprve předpěstovat, budete tak mít dřívější úrodu. Postup předpěstování je stejný jako u normálního celeru, to znamená asi v polovině února vysejte do truhlíků a dobře zalévejte. Rostlinky pikýrujte, před sázením na záhonky jim zkraťte kořínek asi o třetinu, aby se rozkošatil a pobíral víc vláhy i živin. Do půdy celer sázejte až ve druhé polovině května, kdy už není nebezpečí mrazíků, do sponu 40 x 40 cm. V případě namrznutí po výsadbě hrozí vysoké riziko vykvetení, proto je dobré rostlinky ještě obalit netkanou bílou textilií.
Co řapíkatý celer potřebuje
Samobělící řapíkatý celer můžete sázet do řádku i do sponu, přibližně 50×50 cm. Sazeničky řapíkatého celeru, který vyžaduje bělení, sázejte do brázdy asi 20 cm hluboko a cca 30 cm od sebe, budete mít později méně práce.
Záhon byste měli už na podzim zrýt a vyhnojit, začátkem jara pak ho ještě posypat vápnem či vápencem a zkypřit. Řapíkatý celer vyžaduje slunné stanoviště, je dobré sázet ho na záhon po košťálovinách, plodových zeleninách či bramborách. Daří se mu daří v středně těžkých, dostatečně vlhkých půdách, bohatých na humus.
V první polovině září se řapíkatý celer bělí tak, že se řapíky těsně pod listy svážou a přihrnou se celé zeminou. Během bělení (asi 3 týdny) nesmí přijít na řapíky světlo. Tomuto procesu se můžete vyhnout, pokud použijete samobělící odrůdu (Nuget, Giant Pascal, Malachit).