Topinambur, neboli slunečnice topinambur, topinambur hlíznatý, židovské brambory, sladké brambory, jeruzalémské artyčoky (Helianthus tuberosus) se na našich zahradách objevuje stále častěji. Pochází ze střední a jižní Ameriky, odkud má také název podle indiánského kmene Tupinambů.
Květy jsou podobné slunečnici, pouze jsou menší, s drobnějšími úbory. Pod zemí se během vegetace tvoří jedlé hlízy s vysokou nutriční hodnotou. Zasyrova chutnají jako kedluben a dají se použít do zeleninových salátů. Lze je ale použít i v teplé kuchyni stejně, jako klasické brambory.
Proč pěstovat topinambury
Na rozdíl od brambor neobsahují hlízy topinamburu polysacharid škrob, ale zásobní látku inulin a směs polysacharidů. Lidské tělo dovede látky obsažené v hlízách topinamburu z velké části spotřebovat, aniž by k tomu potřebovalo inzulin, navíc snižují obsah cukru v krvi, proto se hodí pro diabetiky. Dále obsahují všechny základní vitamíny, zejména vitamin C.
Pěstování topinamburů
Topinambury jsou na péči nenáročné, rostou bujně, lodyhy dosahují výšky až tří metrů. Jsou vhodné jako živé ploty, stejně jako na záhony, jen potřebují dostatečnou oporu. Vyžadují slunné stanoviště stejně jako slunečnice, jinak snesou i chudou půdu, sucho i chlad. Hlízy topinamburu vysazujeme brzy na jaře do hloubky 10 až 15 cm a ve sponu 20 až 30 cm. Z jedné rostliny sklidíme až 1,5 kg hlíz. Nemusíme přitom zalévat ani hnojit. I z tohoto hlediska jde o vynikající alternativu brambor, které jsou náročné na zálivku a za velkých veder a dlouho trvajícího sucha dosahují jen malých rozměrů.
Že jsou hlízy zralé, poznáte podle zavadání lodyh asi v průběhu října. Hlízy ale nejsou poškozovány ani silnými mrazy, takže je lze sklízet i na jaře. Část hlíz můžete tedy klidně ponechat v půdě, následně mohou posloužit jako sadba.