Aktivní dům je takový dům, který pro svůj provoz nepotřebuje externí energii, naopak, dokáže ji vyrobit. Dokonce víc, než spotřebuje. Jedná se o nejlepší možnou variantu domů s nízkou či nulovou spotřebou energie, jejichž realizace se v současné době dostává do popředí.
Snaha o úsporu energií na provoz domů, a to nejen na vytápění a ohřev vody, ale zároveň i na chod všech spotřebičů, se stále zvyšuje. Důvodem jsou samozřejmě peníze, ale také stupňující se potřeba nezatěžovat nesmyslně životní prostředí.
Rozdělení domů podle energetické náročnosti
Podle energetických nároků rozdělujeme domy na pět skupin:
- běžný (80–140 kWh tepla/m2 za rok)
- nízkoenergetický (do 50 kWh tepla/m2 za rok)
- pasivní (maximálně 15 kWh tepla/m2 za rok)
- nulové ( menší než 5 kWh/m2 za rok)
- aktivní
V posledních letech jsou všechny novostavby konstruované nejméně jako nízkoenergetické, a to včetně developerských projektů. U takových staveb jsou důležité především důkladné tepelné izolace fasády, střechy, ale i oken. Hlavní zásadou je nepropustnost tepla z budovy ven. Pro všechny tyto domy je nezbytné výhodné klima okolního prostředí, stejně jako správná orientace a tvar stavby. Obytné místnosti by měly směřovat na jih.
Pasivní vs. aktivní dům
Pasivní dům má tak nízkou spotřebu energie, že je možné vynechat běžné aktivní vytápění, aniž by to ovlivnilo tepelnou pohodu v domě. Základem je opět důkladná termoizolace.
Teplo získává ze slunce, ale také od svých obyvatel nebo elektrospotřebičů. Dotápění je nejčastěji zajištěno solárními panely, tepelnými čerpadly, kotlem na biomasu či rekuperací.
U aktivního, stejně jako u nulového domu, je zásadní především využití moderních technologií. Pro výrobu energie se nejčastěji využívají solární panely, jako doplňkový zdroj tepla je možné zvolit například kotel na biomasu. Po část roku, kdy je slunečního záření hodně, solární panely vyrábí energie přebytek, v té době ji dům dodává do sítě.