O problémech spojených s přechodem k obnovitelným zdrojům energií se dočtete i v českých médiích. Desítky příspěvků každý měsíc informují o přetížení energetické soustavy v Německu, rostoucích cenách energií napříč západní Evropou., stejně jako o nedostatečné výrobě v průběhu zimního období. I přes všechna tato úskalí, odklon od fosilních paliv nadále pokračuje, již však v pozměněné formě.
Země zvyšující podíl obnovitelných zdrojů energií na svém energetickém mixu řešily zprvu pouze rychlost snižování emise skleníkových plynů, a to i za cenu masivní podpory větrných či solárních elektráren z veřejných rozpočtů. Tento krok začal odhalovat své nedostatky tak, jak se nově budovaným projektům nedařilo dosahovat fáze, kdy jsou životaschopné bez státní podpory a zároveň, vykazují vysokou míru kolísání objemu vyráběné energie. Zatímco v jednu dobu pracovníky v energetickém sektoru napříč západní a střední Evropou děsí možnost „black outu“ způsobeného přetížením, o pár týdnů ty stejné země řeší riziko neschopnosti uspokojit poptávku.
Cena a stabilita, to jsou faktory hrající čím dál větší roli při plánování dalších projektů spoléhajících na obnovitelné zdroje energie. Oba lze přitom uspokojit využíváním geotermálního tepla, kdy výroba energie z něj je stabilní v průběhu celého roku a zároveň i životaschopná bez dotací z veřejného rozpočtu. Není tedy divu, že Německo začíná instalovat geotermální tepelná čerpadla do revitalizovaných uhelných dolů[1], Švýcarsko zkoumá možnosti využívání geotermálního tepla z horských jezer a Rakousko již má pro Vídeň poměrně konkrétní plány navýšení podílu geotermální energie na 10 % (pozn. jedná se o podíl na výrobě energií dodávaných dálkově rezidenčním budovám).
Výhodou geotermálních tepelných čerpadel je i jejich univerzální využíti. Zatímco velká geotermální čerpadla, jejichž využívání je dnes běžné např. ve Skandinávii, jsou schopna dodávat energii pro celé městské čtvrti, menší jednotky lze jednoduše instalovat k rodinným domům.
Výrazných úspor lze díky využívání geotermální energie dosáhnout i v České republice, a to i v době historicky podprůměrných cen fosilních paliv, viz níže uvedený příklad z webu TZB-INFO.cz
Porovnání ročních nákladů na teplo
| Zdroj tepla | Náklad na teplo | Náklad na teplou vodu | Náklad celkem |
| Černé uhlí | 8 708 Kč | 3 807 Kč | 12 515 Kč |
| Koks | 13 000 Kč | 5 449 Kč | 18 449 Kč |
| Dřevo | 9 428 Kč | 3 833 Kč | 13 261 Kč |
| Zemní plyn | 11 827 Kč | 5 343 Kč | 17 170 Kč |
| Elektřina (přímotop) | 22 047 Kč | 10 546 Kč | 32 593 Kč |
| Tepelné čerpadlo | 7 166 Kč | 2 428 Kč | 9 594 Kč |
Zdroj: tzb-info.cz
Pozn. reprezentativní příklad počítá s ukazatelem efektivnosti COP 4,3, moderní tepelná čerpadla přitom dnes dosahují hodnoty efektivnosti COP 5,6, viz technická specifikace tepelného čerpadla země/voda IVT Geo 312, tj. konečná úspora je v praxi dokonce vyšší.
Výhody geotermálního tepla jsou natolik silným argumentem, že i v České republice se již začínají objevovat plány na jeho intenzivnější využívání, a to nejen prostřednictvím „decentralizovaných“ tepelných čerpadel, ale také skrz velké geotermální elektrárny.[2]
[1] https://www.heise.de/tr/artikel/Waerme-aus-dem-Bergwerk-4425728.html
[2] https://oenergetice.cz/nazory/jake-jsou-moznosti-vyuziti-geotermalni-energie-cesku/