close
plna-lednice

Už několikrát jsem slyšel názor, že v lednici a hlavně v mrazáku bychom měli mít pouze věci, které se vyplatí zamražovat. “Ty švestky, které tam mrazíme, už mají hodnotu lanýže.” Přesto, jak je tento názor častý, je také krátkozraký. Když se hlouběji zamyslíme nad tím, jak lednice funguje, možná názor přehodnotíme.

Izolace lednic

Veškerá chladící i mrazící technika má ve svém plášti tepelnou izolaci, která oddeluje venkovní teplo od vnitřního chladu. Velikost vrstvy izolace závisí na klimatické třídě chlazení, která definuje minimální a maximální teplotu okolí. Ať už má vaše lednice jakkoli silnou izolaci, vždy má nějaké tepelné ztráty, v našem případě by se spíše dalo říct ztráty chladu. Tyto ztráty vychází z nedokonalosti izolačních materiálů v konstrukci lednice, tedy nesouvisí s obsahem lednice. Pokud s tímto tvrzením nesouhlasíte, přestaňte číst a zkuste něco jednoduššího.

Spínání lednice

Každá lednice má vnitřní teploměr, nebo jinou formu tepelného spínače, který jednou za čas při zvýšení vnitřní teploty sepne a aktivuje chlazení. Když lednici naplníte potravinami pokojové teploty, bude spínat častěji, než když byla prázdná. Jakmile se ale celý obsah lednice vychladí, bude lednice spínat stejně často, jako když byla prázdná. Teplo, které jsme do lednice dodali v potravinách, bylo odstraněno a dále už je pouze potřeba kompenzovat nedokonalost izolace lednice. Tedy každá švestka, kterou si zamrazíte, vám spotřebuje pouze tolik energie, kolik je potřeba pro její vychlazení na vnitřní teplotu mrazáku. Jakmile je zmražená, její přítomnost už nijak dále neovlivňuje spotřebu elektřiny. 

Plná vs. prázdná

Plná lednice má oproti prázdné tu výhodu, že s jejím otevřením “vyvětráte” méně vzduchu, který bude potřeba následně ochladit. Nachlazená hmota déle teplotu udrží. Představte si, jaký bude rozdíl, když si do chladící tašky dáte jedno pivo, nebo si jich tam dáte 10. 

Spotřeba lednice

Běžné domácí kombinované lednice s mrazákem mají spotřebu 0,3 – 1 kWh denně. Při dnešních vysokých cenách elektřiny to znamená denně 3 – 10 Kč, tedy 1 000 – 3 650 Kč ročně (při 10 Kč/kWh). Pokud tedy zvažujete koupi nové lednice s vidinou úspor za elektřinu, dobře si spočítejte, kolik let bude muset být nová lednice v provozu, aby úspora vykompenzovala její pořizovací cenu.

Spotřebu lednice ovlivňují:

  • Teplota potravin, které dáváme dovnitř. Čím teplejší, tím horší.
  • Teplota vzduchu v okolí tepelného výměníku na zadní straně. Vestavné lednice mají v principu vyšší spotřebu, než kdyby volně stály.
  • Velikost námrazy v mrazáku – čím větší, tím horší.
  • Chlazení na nižší teplotu než je optimální teplota lednice.
Námraza je v podstatě izolant mezi vnitřním vzduchem a chladícím ústrojím, proto zvyšuje spotřebu. Zdroj foto: Unsplash

Rady na závěr

Nedávejte do lednice teplé věci, zvýšíte si tím spotřebu a než dojde k vychlazení, můžete lokálně ohrozit trvanlivost okolních potravin.

Pokud je to možné, umistěte lednici dále od zdrojů tepla (radiátor, trouba) do místa s dobrým prouděním vzduchu.

Nebojte se mít v mrazáku švestky, nebo třeba kostky ledu. Jejich přítomnost ovlivní spotřebu pouze do doby, než se vychladí. Mražte to, co si chcete uchovat, ne jen to drahé.

Zdroj náhledových obrázků: Unsplash

3 Comments

  1. @Ivan: Blbost to není. Představte si lednici, která bude dokonale izolovat. Tozn. tepelné ztráty nulové. V takové lednici/mrazáku bude teplota potravin průměrnou teplotou všech potravin, které tam vložíte – teplota se po čase srovná u všech stejně. Tedy když do ideálního mrazáku dáte maso, zeleninu apod, vše vychlazené na -15°C, budou mít stále tuto teplotu a nebude potřeba žádná elektřina na další chlazení. Dokonalý izolant samozřejmě neexistuje, proto má lednice 2 úlohy – 1) ochladit potraviny na požadovanou teplotu a 2) kompenzovat “tepelné ztráty” způsobené nedokonalou izolací.

Komentáře k článku